Astry mají fascinující historii sahající až do starověké Číny, kde byly po staletí pěstovány jako okrasné rostliny. První písemné zmínky o astrách pocházejí již z období dynastie Chan (206 př. n. l. - 220 n. l.), kdy byly tyto květiny považovány za posvátné a byly spojovány s duchovními rituály. Původní druhy astr se přirozeně vyskytovaly především v oblasti východní Asie, odkud se postupně rozšířily do dalších částí světa.
Do Evropy se astry dostaly až v 17. století, kdy je přivezli evropští obchodníci a botanici z jejich cest po Asii. První evropské záznamy o pěstování astr pocházejí z roku 1731, kdy byly představeny v královských zahradách ve Francii. Jejich krása a odolnost rychle zaujaly zahradníky a šlechtitele, což vedlo k vytvoření mnoha nových kultivarů a hybridů.
Vědecký název rodu Aster pochází z řeckého slova astér, což znamená hvězda, a odkazuje na charakteristický hvězdicovitý tvar květů. V průběhu 18. a 19. století došlo k významnému rozvoji šlechtění astr, především v Německu a Anglii. Zahradníci vyvinuli stovky nových odrůd s různými barvami, velikostmi a tvary květů. Vznikly tak populární skupiny jako čínské astry (Callistephus chinensis) a mnoho dalších.
V českých zemích se astry začaly ve větší míře pěstovat během 19. století, kdy se staly oblíbenou součástí venkovských zahrad i městských parků. Jejich popularita vzrostla zejména díky jejich schopnosti kvést až do pozdního podzimu, kdy většina ostatních květin již odkvétá. Tradiční české názvy jako hvězdnice nebo listopadky svědčí o dlouhé historii těchto rostlin v naší kultuře.
Zajímavostí je, že astry hrály významnou roli i v lidovém léčitelství. V tradiční čínské medicíně se používaly při léčbě různých onemocnění, především respiračních potíží. Evropští bylinkáři později objevili jejich protizánětlivé účinky a využívali je v léčitelství. V současnosti se astry pěstují především pro své dekorativní vlastnosti, ale jejich léčivé účinky jsou stále předmětem vědeckého výzkumu.
Astra je půvabná květina patřící do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která se vyznačuje výraznou barevností a bohatým květenstvím. Rostlina dosahuje různé výšky v závislosti na konkrétním druhu a kultivaru, obvykle se pohybuje mezi 20 až 100 centimetry. Stonky jsou vzpřímené, pevné a většinou větvené, pokryté drobnými chloupky, které jim dodávají charakteristický matný vzhled. Listy jsou střídavé, kopinaté až vejčité, s jemně zoubkovaným okrajem, jejich barva se pohybuje od světle po tmavě zelenou.
| Vlastnost |
Astra (Astrovka) |
| Latinský název |
Aster |
| Výška rostliny |
20-100 cm |
| Doba kvetení |
Srpen až říjen |
| Barva květů |
Fialová, růžová, bílá, modrá |
| Stanoviště |
Slunce až polostín |
| Typ rostliny |
Trvalka |
| Nároky na půdu |
Propustná, humózní |
| Mrazuvzdornost |
Ano |
Nejnápadnějším znakem astry jsou její květy, které se skládají z vnějších jazykovitých květů a vnitřních trubkovitých květů uspořádaných do úboru. Květní lůžko je ploché nebo mírně vypouklé, obalené zákrovními listeny uspořádanými ve více řadách. Barevná škála květů je mimořádně pestrá - od čistě bílé přes růžovou, červenou, fialovou až po modrou, přičemž některé kultivary vykazují i vícebarevné kombinace nebo přechody odstínů.
Kořenový systém astry je mohutný a dobře větvený, což rostlině zajišťuje stabilitu a schopnost čerpat živiny i z hlubších vrstev půdy. Charakteristickým rysem mnoha druhů aster je jejich schopnost vytvářet bohaté trsy, které se každým rokem rozrůstají a zhušťují. Rostlina vytváří podzemní oddenky, díky kterým se může vegetativně rozmnožovat a vytvářet nové rostliny.
Květy astry mají specifickou strukturu, která je typická pro čeleď hvězdnicovitých. Střed květu tvoří drobné trubkovité květy, které jsou obklopeny věncem jazykovitých květů. Tyto jazykovité květy mohou být jednoduché nebo plné, podle kultivaru. Každý jednotlivý květ obsahuje pět tyčinek s prašníky srostlými v trubičku, kterou prorůstá čnělka s bliznou. Opylování zajišťují především včely a motýli, kteří jsou přitahováni nejen barvou květů, ale i jejich nektarem.
Listy astry jsou uspořádány střídavě na stonku a jejich tvar a velikost se mění podle pozice na rostlině. Spodní listy jsou obvykle větší a mohou být řapíkaté, zatímco horní listy jsou menší a přisedlé. Povrch listů může být hladký nebo lehce chlupatý, což přispívá k ochraně rostliny před nadměrným vypařováním vody. Charakteristickým znakem je také žilnatina listů, která je zpeřená a dobře viditelná zejména na spodní straně listu.
Plody astry jsou nažky vybavené chmýrem, který umožňuje jejich snadné šíření větrem. Tento způsob rozmnožování zajišťuje rostlině možnost kolonizovat nová území a udržovat genetickou variabilitu populace. Nažky dozrávají postupně od konce léta do podzimu, kdy se uvolňují z květního lůžka a jsou roznášeny do okolí.
Nejběžnější druhy a odrůdy aster
Mezi nejrozšířenější druhy aster, které můžeme běžně potkat v našich zahradách, patří především astra novobelgická (Aster novi-belgii). Tato trvalka dorůstá výšky 80-120 centimetrů a vyznačuje se bohatým květenstvím v odstínech fialové, růžové a bílé barvy. Její květy se objevují od konce srpna až do prvních mrazů, což z ní činí cennou podzimní okrasnou rostlinu.
Další významnou odrůdou je astra novoanlická (Aster novae-angliae), která je robustnější než její novobelgická příbuzná. Dosahuje výšky až 150 centimetrů a její květy jsou větší, s výraznějším středem. Tato odrůda je oblíbená pro své sytě zbarvené květy v odstínech purpurové a tmavě fialové. Vyniká především svou odolností vůči padlí, které často trápí jiné druhy aster.
V poslední době získává na popularitě astra křovitá (Aster dumosus), která je kompaktnější a nižší, dorůstá pouze 20-40 centimetrů. Její husté keříky jsou doslova obsypané drobnějšími květy v široké škále barev od bílé přes růžovou až po sytě fialovou. Je ideální do skalek a menších zahrad, kde vytváří působivé barevné koberce.
Pro pěstitele, kteří hledají něco neobvyklého, je zajímavou volbou astra alpská (Aster alpinus), původem z horských oblastí. Tato drobná trvalka kvete již na jaře, což ji odlišuje od většiny ostatních aster. Její květy jsou větší v poměru k velikosti rostliny a mají charakteristický žlutý střed obklopený nejčastěji modrými nebo fialovými okvětními lístky.
Mezi méně známé, ale zahradnicky cenné odrůdy patří astra kopcová (Aster amellus), která se vyznačuje kompaktním růstem a výbornou odolností. Její květy jsou středně velké, obvykle v odstínech modrofialové, a rostlina sama dosahuje výšky 40-60 centimetrů. Je výbornou volbou pro slunné záhony a přírodní zahrady.
Pro moderní zahradní kompozice je vhodná astra vřesovcová (Aster ericoides), která tvoří vzdušné, jemně větvené keře pokryté drobnými květy připomínajícími hvězdičky. Tato odrůda je ceněna pro svůj elegantní habitus a dlouhou dobu kvetení, které může trvat až dva měsíce.
V posledních letech se na trhu objevují také nové kultivary jako 'Purple Dome', 'Winston Churchill' nebo 'Patricia Ballard', které kombinují nejlepší vlastnosti tradičních odrůd s vylepšenou odolností vůči chorobám a prodlouženou dobou kvetení. Tyto moderní odrůdy jsou často výsledkem dlouholetého šlechtění a nabízejí zahradníkům spolehlivé rostliny s atraktivním vzhledem a minimálními nároky na péči.
Pěstování a nároky na půdu
Astry jsou poměrně nenáročné rostliny, které lze úspěšně pěstovat v různých půdních podmínkách. Nejlépe se jim však daří v živné, humózní a dobře propustné půdě. Půda by měla být středně těžká až lehčí, s dostatečným obsahem organických látek. Před výsadbou je vhodné půdu důkladně zpracovat a obohatit ji kvalitním kompostem nebo vyzrálým hnojem.
Důležitým faktorem pro úspěšné pěstování aster je správná volba stanoviště. Astry preferují slunné až polostinné polohy, přičemž na plném slunci kvetou nejbohatěji. V přílišném stínu rostliny vytahují a méně kvetou. Půda by měla být mírně vlhká, ale ne přemokřená, protože astry nesnášejí dlouhodobě zamokřené stanoviště, které může vést k hnilobě kořenů.
Pro optimální růst je vhodné půdu před výsadbou upravit na pH 6,0-7,0. Pokud je půda příliš kyselá, můžeme ji vylehčit přidáním vápenatých materiálů. Během vegetačního období je důležité pravidelné zavlažování, zejména v období tvorby poupat a květů. Zálivka by měla být důkladná, ale ne přehnaná. Voda by neměla stát na povrchu půdy.
Při přípravě záhonu pro astry je vhodné zapracovat do půdy dlouhodobě působící hnojiva. V průběhu vegetace můžeme rostliny přihnojovat komplexními hnojivy s vyšším obsahem draslíku a fosforu, které podporují tvorbu květů. Přehnojování dusíkem není žádoucí, protože vede k bujnému růstu listů na úkor květů.
Pro zajištění dlouhodobé vitality rostlin je důležité pravidelné odstraňování odkvetlých květenství a na podzim odstranění odumřelých nadzemních částí. V zimním období je vhodné rostliny lehce přikrýt vrstvou listí nebo chvojí, zejména v oblastech s drsnějším klimatem. Půdu kolem rostlin je dobré mulčovat, což pomáhá udržovat vlhkost a potlačuje růst plevelů.
Astry lze také úspěšně pěstovat v nádobách, přičemž je třeba zajistit dostatečně velké květináče s kvalitním drenážním systémem. Substrát pro pěstování v nádobách by měl být lehčí a vzdušnější než zahradní půda, ideální je směs zahradnického substrátu s perlitem nebo hrubším pískem.
Pro prevenci houbových chorob je důležité zajistit dobrou cirkulaci vzduchu mezi rostlinami, proto je třeba dodržovat doporučené rozestupy při výsadbě. V případě příliš husté výsadby může docházet k rozvoji padlí nebo skvrnitosti listů. Pravidelná kontrola zdravotního stavu rostlin a včasné odstranění napadených částí pomáhá předcházet šíření chorob.
Doba kvetení a barvy květů
Astry patří mezi nejoblíbenější podzimní květiny, které kvetou od července až do prvních mrazů. Jejich pestrobarevné květy přinášejí do zahrady život v době, kdy většina ostatních rostlin již odkvetla. Typická doba největšího květu nastává v srpnu a září, kdy astry dosahují svého vrcholu krásy. Některé rané odrůdy začínají kvést již koncem června, zatímco pozdní kultivary můžeme obdivovat až do listopadu, pokud počasí dovolí.
Barevná paleta květů aster je skutečně mimořádně bohatá a rozmanitá. Nejčastěji se setkáváme s odstíny fialové, růžové a bílé, ale moderní šlechtění přineslo i další atraktivní barvy. V zahradách můžeme najít astry v sytě purpurových, světle levandulových, tmavě modrých či jasně růžových odstínech. Zvláště působivé jsou dvoubarevné kultivary, které kombinují například bílý střed s fialovými okrajovými květy.
Velikost květů se liší podle druhu a odrůdy. Zatímco některé astry mají drobné květy o průměru 2-3 centimetrů, jiné se pyšní velkými květy dosahujícími až 10 centimetrů v průměru. Květy jsou uspořádány v úborech s charakteristickým žlutým středem obklopeným jazykovitými květy. Toto uspořádání připomíná paprsky slunce, což dalo astrám jejich lidový název hvězdnice.
Pro prodloužení doby kvetení je důležitá pravidelná zálivka a odstraňování odkvetlých květů. Pokud rostliny pravidelně sestřiháváme, podpoříme tvorbu nových poupat a prodloužíme tak období květu. Některé odrůdy reagují na zkrácení dne tvorbou květů, což vysvětluje jejich pozdní nástupu kvetení.
Barva květů se může měnit v závislosti na půdních a světelných podmínkách. V kyselejších půdách mohou některé odrůdy vykazovat intenzivnější zabarvení, zatímco v zásaditém prostředí mohou být barvy světlejší. Také intenzita slunečního záření ovlivňuje sytost barev - rostliny pěstované na plném slunci mají obvykle výraznější zbarvení než ty, které rostou v polostínu.
Pro vytvoření působivých zahradních kompozic je vhodné kombinovat různé odrůdy aster s odlišnou dobou kvetení a barvami květů. Můžeme tak vytvořit dlouhotrvající barevné efekty, které potěší oko od poloviny léta až do pozdního podzimu. Astry také výborně ladí s jinými pozdně kvetoucími trvalkami, jako jsou třapatky, rozchodníky nebo okrasné trávy, což umožňuje vytvářet pestré a dynamické záhony s dlouhou dobou kvetení.
Péče a ochrana před škůdci
Astry mohou být náchylné na různé choroby a škůdce, proto je důležité věnovat jejich ochraně náležitou pozornost. Mezi nejčastější problémy patří padlí, které se projevuje bílým povlakem na listech. Toto houbové onemocnění se objevuje zejména při vysoké vzdušné vlhkosti a nedostatečné cirkulaci vzduchu. Pro prevenci je vhodné zajistit dostatečný prostor mezi rostlinami a zalévat přímo ke kořenům, nikoliv na listy.
Další závažnou hrozbou jsou mšice, které se často objevují na mladých výhoncích a pupenech. Napadené části rostliny jsou deformované a pokryté lepkavým povlakem. Mšice lze účinně eliminovat pomocí přírodních postřiků z kopřiv nebo česneku, případně použitím speciálních insekticidů. Pravidelná kontrola rostlin je klíčová pro včasné odhalení případného napadení.
Plísně jsou dalším nepřítelem aster, zejména v deštivém počasí nebo při přemokření půdy. Projevují se hnědými skvrnami na listech a postupným vadnutím rostliny. Prevencí je správná zálivka, kdy voda nesmí zůstávat na listech, a dostatečné provzdušnění půdy. V případě silného napadení je nutné odstranit postižené části rostliny a aplikovat fungicidní přípravky.
Slimáci mohou způsobit značné škody zejména na mladých rostlinách. Požírají listy a stonky, což vede k oslabení rostliny. Ochranou může být vysypání okolí rostlin drceným vápencem nebo speciálními granulemi proti slimákům. Účinné je také ruční sbírání slimáků v ranních nebo večerních hodinách.
Důležitou součástí péče je pravidelné odstraňování odumřelých částí rostlin, které by mohly být zdrojem různých chorob. Na podzim je vhodné rostliny sestřihnout těsně nad zemí a odstranit všechny zbytky listů a stonků. Tím se sníží riziko přezimování škůdců a chorob.
Pro posílení přirozené odolnosti aster je důležité dodržovat správnou agrotechniku. Rostliny potřebují kvalitní, dobře propustnou půdu a pravidelnou zálivku. Přehnojování dusíkatými hnojivy může vést k bujnému růstu, ale současně ke snížení odolnosti vůči chorobám. Proto je lepší používat vyvážená hnojiva s postupným uvolňováním živin.
V případě výskytu virových onemocnění, která se projevují deformací listů a květů nebo mozaikovitým zbarvením, je bohužel jediným řešením odstranění napadených rostlin, aby se zamezilo šíření infekce na zdravé jedince. Prevencí je výběr kvalitního, certifikovaného sadebního materiálu a pravidelná dezinfekce zahradnického nářadí.
Využití v zahradě a květinových aranžmá
Astry jsou neobyčejně všestranné rostliny, které najdou široké uplatnění jak v zahradní kompozici, tak v květinových aranžmá. V zahradě se astry výborně hodí do smíšených trvalkových záhonů, kde vytváří působivé barevné akcenty především v pozdním létě a na podzim, kdy většina ostatních rostlin již odkvétá. Jejich výška, která se pohybuje od nízkých polštářovitých forem až po vysoké odrůdy dorůstající přes metr, umožňuje vytvářet zajímavé víceúrovňové výsadby. Obzvláště efektní je kombinace aster s okrasnými trávami, které jejich květům poskytují vzdušné pozadí.
Pro vytvoření působivých zahradních kompozic je vhodné astry vysazovat ve větších skupinách, minimálně po třech až pěti rostlinách stejné odrůdy. Takto vytvoří výrazné barevné plochy, které upoutají pozornost i z větší vzdálenosti. V přírodně laděných zahradách se skvěle uplatní v kombinaci s echinaceou, rudbekií či šantou. Pro formální zahrady jsou ideální nižší kultivary, které lze využít jako obruby záhonů nebo k vytvoření pravidelných obrazců.
V řezané podobě jsou astry nenahraditelnou součástí podzimních kytic a aranžmá. Jejich trvanlivost ve váze je vynikající, často vydrží až dva týdny, pokud jim poskytneme čistou vodu a občasné zastřižení stonků. Při tvorbě květinových aranžmá vyniknou astry jak v monochromatických kompozicích, kde využijeme různé odstíny jedné barvy, tak v kontrastních kombinacích. Zvláště působivé jsou například fialové astry v kombinaci se žlutými slunečnicemi nebo bílé astry doplněné červenými jeřabinami.
Pro moderní minimalistická aranžmá jsou ideální vysoké odrůdy aster s velkými jednotlivými květy, které působí elegantně i samostatně ve vysoké váze. Naopak drobnokvěté astry se výborně hodí do rustikálních aranžmá v kombinaci s lučními květinami a travami. Při sušení si astry zachovávají tvar i barvu, což je činí vhodnými i pro tvorbu suchých vazeb a věnců, které mohou zdobit interiér během zimních měsíců.
V městských zahradách a na balkonech lze astry pěstovat i v nádobách, kde vytvoří působivou podzimní dekoraci. Pro tento účel jsou nejvhodnější kompaktní odrůdy, které nevyžadují oporu. Kombinace různobarevných aster v několika nádobách může vytvořit zajímavý barevný akcent u vchodu do domu nebo na terase. Astry také lákají motýly a včely, čímž přispívají k biodiverzitě zahrady a jsou cenným zdrojem pozdní pastvy pro opylující hmyz.
Léčivé účinky a symbolický význam
Astry byly již od pradávna považovány za rostliny s významnými léčivými vlastnostmi a hlubokým symbolickým významem. V tradiční medicíně se květy aster používaly především k léčbě respiračních onemocnění, kde jejich protizánětlivé účinky pomáhaly zmírňovat příznaky nachlazení a kašle. Čaj z květů aster se tradičně připravoval při horečnatých stavech a působil jako jemné sedativum při úzkostných stavech.
V lidovém léčitelství se kořeny aster využívaly k přípravě obkladů na pohmožděniny a otoky. Věřilo se, že mají schopnost zmírňovat bolesti kloubů a svalů. Některé druhy aster obsahují látky s antimikrobiálními účinky, které mohou pomáhat při léčbě drobných kožních infekcí a poranění. Výluhy z listů se aplikovaly na problematickou pleť a pomáhaly při hojení drobných ran.
Z hlediska symbolického významu byly astry odpradávna spojovány s moudrostí, láskou a trpělivostí. V různých kulturách představovaly symbol vytrvalosti a elegance, což souviselo s jejich schopností kvést i v pozdním podzimu, kdy většina ostatních květin již odkvétá. V čínské tradici byly astry považovány za symbol čistoty a vznešenosti, přičemž se věřilo, že jejich přítomnost v domě přináší harmonii a klid.
V evropské květomluvě astry symbolizují oddanost a věrnou lásku. Podle starých pověstí vznikly z prachu hvězd, který dopadl na zem, což vysvětluje jejich hvězdovitý tvar a pojmenování odvozené z řeckého slova aster znamenající hvězda. Ve viktoriánské době byly astry oblíbeným květinovým darem, kterým lidé vyjadřovali hluboký cit a oddanost.
Současný výzkum potvrzuje některé tradiční léčebné účinky aster. Bylo zjištěno, že obsahují flavonoidy a další bioaktivní látky s antioxidačními vlastnostmi. Tyto sloučeniny mohou pomáhat při prevenci různých onemocnění a podporovat celkovou imunitu organismu. Extrakty z aster se v moderní fytoterapii používají jako podpůrný prostředek při léčbě zánětlivých stavů a jako součást přípravků podporujících zdraví dýchacích cest.
V některých kulturách se astry používají i v rituálních praktikách a meditaci. Věří se, že jejich energie pomáhá při duchovním růstu a osobním rozvoji. Přítomnost aster v zahradě nebo interiéru má podle feng-šuej příznivý vliv na celkovou atmosféru prostoru a může podporovat kreativitu a intuici. V současné aromaterapii se esence z aster využívá pro své uklidňující účinky a schopnost harmonizovat emoce.
Astra je jako hvězda na zemi, září svými pestrobarevnými květy a přináší do zahrady radost i ve chvílích, kdy ostatní květiny již uvadají
Květoslava Němcová
Množení a rozmnožování aster
Astry lze úspěšně množit několika způsoby, přičemž nejběžnější metodou je dělení trsů. Tento proces se obvykle provádí na jaře nebo na podzim, kdy jsou rostliny v období vegetačního klidu. Při dělení trsů je důležité, aby každá oddělená část měla dostatečný počet zdravých kořenů a několik růstových pupenů. Starší trsy aster je vhodné rozdělit každé 3-4 roky, což zajistí jejich vitality a bohaté kvetení.
Množení pomocí semen je další možností, která však vyžaduje více trpělivosti a času. Semena aster se vysévají na jaře do připraveného výsevního substrátu, který by měl být lehký a propustný. Optimální teplota pro klíčení je mezi 18-22°C. Mladé rostlinky se objevují přibližně za 2-3 týdny po výsevu. Je důležité udržovat substrát přiměřeně vlhký, ale ne přemokřený, aby nedošlo k plesnivění.
Řízkování představuje další efektivní způsob množení aster. Nejlepší období pro řízkování je časné jaro, kdy rostliny začínají aktivně růst. Řízky se odebírají z mladých, zdravých výhonů a měly by být dlouhé přibližně 8-10 centimetrů. Před zasazením do substrátu je vhodné namočit spodní část řízku do stimulátoru zakořeňování, což významně zvýší úspěšnost zakořenění.
Pro úspěšné množení aster je zásadní věnovat pozornost správné péči o mladé rostliny. Nově zasazené rostliny potřebují dostatek vláhy, ale je třeba se vyvarovat přelévání, které může vést k uhnívání kořenů. Mladé rostliny je vhodné umístit na polostinné stanoviště, dokud se řádně nezakoření. Po zakořenění lze rostliny přesadit na trvalé stanoviště.
Při vegetativním množení je důležité dbát na zdravotní stav mateřských rostlin. Pouze zdravé rostliny bez známek chorob nebo napadení škůdci jsou vhodné pro další množení. Pravidelná kontrola a prevence chorob je nezbytnou součástí úspěšného množení. V případě výskytu problémů je nutné okamžitě zasáhnout vhodnými ochrannými prostředky.
Pro zachování původních vlastností odrůdy je nejvhodnější vegetativní množení, zatímco množení semeny může vést k určité variabilitě v potomstvu. To je třeba brát v úvahu zejména u šlechtěných kultivarů, kde chceme zachovat specifické znaky jako barvu květů nebo výšku rostliny. Při množení vzácnějších kultivarů je proto vždy lepší volit vegetativní způsob množení.
Úspěšné množení aster vyžaduje také správné načasování jednotlivých operací. Jarní množení by mělo být zahájeno ihned po skončení období mrazů, zatímco podzimní množení je třeba provést s dostatečným předstihem před příchodem zimy, aby se rostliny stihly dobře zakořenit. Toto načasování je klíčové pro přežití mladých rostlin během zimního období.
Kombinace s jinými rostlinami v zahradě
Astry jsou nádherné květiny, které lze v zahradě skvěle kombinovat s mnoha dalšími rostlinami. Jejich pestrobarevné květy se výborně doplňují zejména s okrasnými travinami, které vytváří příjemný kontrast svou jemnou texturou a vzdušností. Mezi nejvhodnější traviny pro kombinaci s astrami patří zejména ozdobnice čínská nebo kostřava sivá, které svým habitem umocňují celkový dojem ze záhonu.
V podzimní zahradě se astry skvěle vyjímají ve společnosti jiřin, rudbekií a třapatek, které kvetou ve stejném období a vytvářejí spolu harmonickou barevnou kompozici. Zvláště působivé jsou kombinace fialových a růžových aster s oranžovými a žlutými květy těchto rostlin. Pro vytvoření zajímavého kontrastu lze astry vysadit také společně s šantou kočičí nebo levandulí, jejichž stříbřité listy dodávají záhonu další rozměr.
V přírodně laděných zahradách se astry výborně uplatní v kombinaci s vytrvalými kopretinami, zvonky a šalvějemi. Tyto rostliny spolu vytvářejí přirozený, lehce divoký vzhled, který připomíná rozkvetlou louku. Pro prodloužení kvetení záhonu je vhodné astry kombinovat s rostlinami, které kvetou v různých obdobích - například s jarními cibulovinami jako jsou tulipány či narcisy, které odkvetou dříve, než astry začnou růst.
V moderních výsadbách lze astry efektně kombinovat s okrasnými česneky, jejichž kulovité květenství vytváří zajímavý architektonický prvek. Pro celoroční zajímavost záhonu je důležité myslet i na strukturu listů - astry se dobře doplňují s rostlinami s výraznými listy, jako jsou bohyšky nebo dlužichy. Tyto rostliny poskytují zajímavý pohled i v době, kdy astry ještě nebo už nekvetou.
V městských zahradách a na terasách lze astry úspěšně kombinovat s okrasnými keři, například s tavolníky nebo hortenzie. Nižší odrůdy aster jsou ideální pro výsadbu podél zahradních cestiček, kde se dobře doplňují s levandulemi, šantami nebo nízkými rozchodníky. V těchto kompozicích vynikne jejich kompaktní růst a bohaté kvetení.
Pro vytvoření působivého barevného efektu je vhodné vysazovat astry ve větších skupinách stejné barvy a kombinovat je s kontrastními nebo harmonicky laděnými barvami okolních rostlin. Světlé odstíny aster, jako jsou bílé nebo světle růžové, vyniknou zejména na pozadí tmavě zelených listů nebo v kombinaci s tmavými květy. Naopak tmavší odstíny fialové nebo modré se krásně doplňují se žlutými nebo oranžovými květy okolních rostlin.
