Minimální mzda 2025: Na co se připravit a s čím počítat

Očekávaná výše minimální mzdy 2025

Podle aktuálních prognóz ekonomických expertů a vládních představitelů se minimální mzda v České republice pro rok 2025 pravděpodobně zvýší na částku přibližně 19 700 Kč. Toto navýšení reflektuje nejen současné ekonomické trendy, ale také dlouhodobou snahu o postupné přibližování minimální mzdy k 50 % průměrné mzdy v zemi. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje legislativní návrh, který by měl zavést automatický valorizační mechanismus pro pravidelné navyšování minimální mzdy.

Očekávaný růst minimální mzdy v roce 2025 bude významným krokem pro zaměstnance s nejnižšími příjmy, přičemž hodinová sazba by se měla pohybovat okolo 117,50 Kč. Toto navýšení by mělo pomoci kompenzovat rostoucí životní náklady a inflační tlaky, kterým čelí především nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ekonomové však upozorňují, že zvýšení minimální mzdy musí být vyvážené, aby nedošlo k negativnímu dopadu na zaměstnanost, zejména v regionech s nižší ekonomickou výkonností.

Zaměstnavatelé budou muset počítat s tím, že spolu se zvýšením minimální mzdy vzrostou i zaručené mzdy, které jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi skupin. Toto navýšení se promítne do mzdových nákladů firem, což může vést k určitému tlaku na optimalizaci pracovních procesů a potenciálně i k mírnému zvýšení cen produktů a služeb.

Pro státní rozpočet bude zvýšení minimální mzdy znamenat vyšší příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako z daně z příjmů fyzických osob. Experti odhadují, že celkový dopad na státní rozpočet by mohl být pozitivní, a to i přes zvýšené mzdové náklady ve veřejném sektoru. Důležitým aspektem je také skutečnost, že vyšší minimální mzda může přispět ke snížení závislosti nízkopříjmových skupin na sociálních dávkách.

Odborové organizace dlouhodobě prosazují ještě výraznější navýšení minimální mzdy, argumentují především tím, že současná výše nezajišťuje důstojnou životní úroveň. Na druhé straně zaměstnavatelské svazy varují před příliš rychlým růstem, který by mohl ohrozit konkurenceschopnost českých firem. Kompromisní řešení v podobě postupného navyšování se jeví jako nejschůdnější cesta, která zohlední jak sociální aspekty, tak ekonomickou realitu.

V evropském kontextu by se Česká republika i po tomto navýšení stále pohybovala spíše ve středním pásmu, co se týče výše minimální mzdy. Je však třeba brát v úvahu rozdílnou cenovou hladinu a kupní sílu v jednotlivých zemích. Důležitým faktorem je také skutečnost, že minimální mzdu v České republice pobírá přibližně 3,5 % zaměstnanců, přičemž tento podíl se v posledních letech postupně snižuje díky celkovému růstu mezd na pracovním trhu.

Navrhované zvýšení oproti roku 2024

Pro rok 2025 se očekává další významné navýšení minimální mzdy v České republice, které by mělo reflektovat současnou ekonomickou situaci a rostoucí životní náklady. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšení minimální mzdy na 18 900 Kč měsíčně, což představuje nárůst o 1 400 Kč oproti roku 2024, kdy minimální mzda činí 17 500 Kč. Toto navýšení odpovídá dlouhodobé strategii vlády postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby dosahovala přibližně 45 % průměrné mzdy v České republice.

V hodinovém vyjádření by se jednalo o navýšení ze současných 103,80 Kč na 112,20 Kč za hodinu při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Toto zvýšení by mělo pomoci zaměstnancům vyrovnat se s inflačními tlaky a rostoucími životními náklady, které v posledních letech významně ovlivňují českou ekonomiku. Odborové organizace však považují navrhované zvýšení za nedostatečné a argumentují, že by minimální mzda měla vzrůst výrazněji, aby skutečně odrážela reálné životní náklady pracujících.

Zaměstnavatelské svazy naopak upozorňují na potenciální dopady takového zvýšení na konkurenceschopnost českých podniků, zejména v příhraničních oblastech a v odvětvích s vysokým podílem nízkopříjmových pracovních pozic. Navrhované zvýšení by znamenalo pro zaměstnavatele dodatečné náklady nejen na samotné mzdy, ale také na související odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pro firmy zaměstnávající větší počet pracovníků s minimální mzdou by to mohlo představovat významnou finanční zátěž.

S růstem minimální mzdy se automaticky zvyšují také zaručené mzdy, které jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi skupin. Nejvyšší úroveň zaručené mzdy by měla v roce 2025 dosáhnout částky 37 800 Kč měsíčně, což představuje dvojnásobek minimální mzdy. Toto navýšení se dotkne značného počtu zaměstnanců napříč různými odvětvími a profesemi.

Ekonomové poukazují na to, že navrhované zvýšení minimální mzdy pro rok 2025 by mělo být vyvážené a zohledňovat jak sociální aspekty, tak ekonomickou realitu. Příliš vysoké navýšení by mohlo vést k propouštění zaměstnanců nebo k přesunu části pracovních úvazků do šedé ekonomiky, zatímco příliš nízké navýšení by nemuselo dostatečně reagovat na rostoucí životní náklady. Vláda proto musí najít optimální kompromis mezi ochranou nízkopříjmových pracovníků a udržením stability pracovního trhu.

Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo také pozitivní vliv na příjmy státního rozpočtu, protože s vyššími mzdami rostou i odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Zároveň by mohlo přispět ke snížení závislosti některých pracujících na sociálních dávkách a podpořit motivaci k práci namísto setrvávání v systému sociální podpory.

Postoj odborů k minimální mzdě

Odbory v České republice dlouhodobě prosazují výrazné navýšení minimální mzdy a jejich postoj k plánovaným změnám pro rok 2025 není výjimkou. Odborové organizace požadují, aby minimální mzda v roce 2025 dosáhla hranice alespoň 19 500 Kč, což představuje významný nárůst oproti současnému stavu. Jejich argumentace se opírá především o rostoucí životní náklady, inflaci a potřebu zajistit důstojné životní podmínky pro pracující s nejnižšími příjmy.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, zdůrazňuje, že navrhovaná částka je stále výrazně pod úrovní 50 % průměrné mzdy, což je dlouhodobým cílem odborů. Podle odborářů je současný systém stanovování minimální mzdy nedostatečný a požadují zavedení automatického valorizačního mechanismu, který by zajistil pravidelné a předvídatelné navyšování minimální mzdy v závislosti na ekonomických ukazatelích.

Odbory argumentují tím, že zvýšení minimální mzdy není jen otázkou sociální spravedlnosti, ale má také pozitivní ekonomické dopady. Vyšší minimální mzda podle nich povede ke zvýšení kupní síly obyvatelstva, což může stimulovat domácí spotřebu a ekonomický růst. Zástupci odborů také poukazují na fakt, že současná výše minimální mzdy nepokrývá ani základní životní potřeby, zejména v regionech s vyššími životními náklady.

V rámci tripartitních jednání odbory prosazují, aby se minimální mzda více přiblížila průměrné mzdě v ekonomice. Argumentují také tím, že nízká minimální mzda vytváří tlak na sociální systém státu, protože pracující s nízkými příjmy jsou často závislí na sociálních dávkách. Podle odborů by zvýšení minimální mzdy mohlo snížit závislost pracujících na sociálních dávkách a zároveň zvýšit příjmy do státního rozpočtu prostřednictvím vyšších odvodů.

Odborové organizace také kritizují současný stav, kdy je rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem příliš malý, což podle nich nemotivuje k práci a může vést k růstu šedé ekonomiky. Požadují proto, aby minimální mzda byla stanovena na úrovni, která zajistí důstojný život a bude motivovat k legálnímu zaměstnání.

V souvislosti s plánovaným zvýšením minimální mzdy pro rok 2025 odbory zdůrazňují potřebu zohlednit také regionální rozdíly v životních nákladech a upozorňují na nutnost řešit problematiku pracující chudoby. Jejich cílem je dosáhnout stavu, kdy minimální mzda bude představovat skutečně důstojnou odměnu za práci a zajistí základní životní standard bez nutnosti spoléhat se na dodatečné sociální dávky.

Názory zaměstnavatelů na růst mezd

Zaměstnavatelé v České republice vyjadřují značné obavy ohledně plánovaného navýšení minimální mzdy pro rok 2025. Podle předběžných odhadů by minimální mzda měla vzrůst na přibližně 18 900 Kč, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Hospodářskou komorou argumentuje, že takto rapidní zvýšení může mít negativní dopady na konkurenceschopnost českých podniků a stabilitu pracovního trhu.

Představitelé malých a středních podniků upozorňují na to, že zvýšení minimální mzdy se automaticky promítne i do navýšení zaručených mezd v jednotlivých třídách, což pro mnohé firmy znamená významné navýšení mzdových nákladů. Toto navýšení může být zejména problematické pro firmy v regionech s nižší ekonomickou výkonností a pro odvětví s tradičně nižší přidanou hodnotou.

Zaměstnavatelské svazy argumentují, že tempo růstu minimální mzdy by mělo více reflektovat ekonomickou realitu a produktivitu práce. Podle jejich analýz by udržitelné tempo růstu minimální mzdy mělo být maximálně 5-6% ročně, zatímco navrhované zvýšení představuje výraznější skok. Některé firmy již nyní avizují, že v případě takto výrazného navýšení budou nuceny přistoupit k optimalizaci počtu pracovních míst nebo k automatizaci některých procesů.

Významným argumentem ze strany zaměstnavatelů je také současná ekonomická nejistota a vysoká inflace. Firmy poukazují na to, že již nyní čelí zvýšeným nákladům na energie, materiály a služby, a další významné navýšení mzdových nákladů by mohlo ohrozit jejich ekonomickou stabilitu. Zejména v příhraničních regionech se objevují obavy z možného přesunu některých výrob do sousedních zemí s nižšími mzdovými náklady.

Zástupci zaměstnavatelů také zdůrazňují, že mnoho firem již nyní nabízí mzdy výrazně nad úrovní minimální mzdy, a to z důvodu konkurenčního boje o pracovníky. Argumentují, že administrativní navyšování minimální mzdy není tou správnou cestou k zajištění důstojných příjmů zaměstnanců. Místo toho navrhují systémová řešení, jako je snížení odvodové zátěže nebo podpora vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků.

Některé sektory ekonomiky, především služby a maloobchod, varují před možným zdražováním pro koncové zákazníky, ke kterému by mohly být nuceny přistoupit v důsledku vyšších mzdových nákladů. Toto by mohlo vést k dalšímu tlaku na inflaci a snížení kupní síly obyvatelstva. Zaměstnavatelé proto vyzývají k širší diskusi o nastavení mechanismu zvyšování minimální mzdy, který by lépe zohledňoval jak potřeby zaměstnanců, tak možnosti zaměstnavatelů a celkovou ekonomickou situaci v zemi.

Dopad na zaměstnanost a ekonomiku

Zvýšení minimální mzdy v roce 2025 bude mít významný dopad na českou ekonomiku a trh práce. Očekávaný nárůst minimální mzdy na přibližně 18 900 Kč vyvolává mezi ekonomy a zaměstnavateli značné diskuze. Zatímco odbory argumentují potřebou důstojného příjmu pro pracující, zaměstnavatelé varují před možnými negativními dopady na konkurenceschopnost podniků a stabilitu pracovních míst.

Analýzy předních ekonomických institucí naznačují, že zvýšení minimální mzdy může vést k určitému nárůstu nezaměstnanosti, především v regionech s nižší ekonomickou výkonností. Nejvíce zasaženy budou pravděpodobně malé a střední podniky v odvětvích s vysokým podílem nízkopříjmových pracovních pozic, jako je pohostinství, maloobchod či některé služby. Tyto firmy budou nuceny buď zvýšit ceny svých produktů a služeb, nebo optimalizovat počet zaměstnanců.

Na druhou stranu, vyšší minimální mzda může stimulovat domácí spotřebu, což by mohlo částečně kompenzovat negativní dopady na zaměstnanost. Zvýšení minimální mzdy také přispěje k růstu příjmů státního rozpočtu prostřednictvím vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ekonomové však upozorňují na riziko tzv. mzdově-cenové spirály, kdy růst mezd vede k vyšší inflaci, což následně vytváří tlak na další zvyšování mezd.

Významným aspektem je také dopad na regionální rozdíly. V ekonomicky silnějších regionech, zejména v Praze a krajských městech, kde jsou průměrné mzdy výrazně nad minimální úrovní, bude dopad méně výrazný. Naopak v strukturálně postižených regionech může zvýšení minimální mzdy vést k většímu tlaku na místní zaměstnavatele a potenciálně i k růstu šedé ekonomiky.

Experti zdůrazňují potřebu doprovodných opatření, která by mohla zmírnit případné negativní dopady. Mezi ně patří například snížení odvodového zatížení práce, podpora rekvalifikačních programů či investiční pobídky pro regiony s vyšší nezaměstnaností. Důležitá je také postupná adaptace firem na nové podmínky, aby měly dostatek času přizpůsobit své podnikatelské strategie.

Z makroekonomického hlediska může zvýšení minimální mzdy přispět k modernizaci české ekonomiky tím, že vytvoří tlak na zvyšování produktivity práce a investice do automatizace. Firmy budou motivovány k zavádění efektivnějších pracovních postupů a technologií, což může v dlouhodobém horizontu vést ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Tento proces však může být náročný pro menší firmy s omezenými finančními zdroji.

Celkově lze očekávat, že dopady zvýšení minimální mzdy v roce 2025 budou komplexní a budou se lišit podle odvětví a regionů. Klíčové bude nalezení rovnováhy mezi sociálními potřebami zaměstnanců a ekonomickou udržitelností podniků, přičemž důležitou roli bude hrát také celkový vývoj ekonomiky a schopnost firem adaptovat se na nové podmínky.

Minimální mzda je nejen ekonomickým nástrojem, ale i zrcadlem společenské spravedlnosti a respektu k lidské důstojnosti

Květoslav Novotný

Regionální rozdíly v minimálních mzdách

V České republice existují významné regionální rozdíly v úrovni minimálních mezd, které se projevují především mezi hlavním městem Prahou a ostatními regiony. Pro rok 2025 se očekává další prohloubení těchto rozdílů, kdy Praha a její okolí budou pravděpodobně vykazovat vyšší průměrné mzdy než zbytek republiky. Zatímco základní minimální mzda by měla v roce 2025 dosáhnout přibližně 18 900 Kč, v Praze se předpokládá, že reálná minimální mzda bude díky příplatkům a bonusům často přesahovat 20 000 Kč.

Moravskoslezský a Ústecký kraj tradičně vykazují nižší mzdovou úroveň, což se odráží i v reálně vyplácených minimálních mzdách. Zaměstnavatelé v těchto regionech často poskytují pouze zákonem stanovené minimum bez dodatečných benefitů. Středočeský kraj těží z blízkosti Prahy, což se projevuje vyššími mzdami i pro nejméně kvalifikované pozice. Naopak v příhraničních oblastech jižní Moravy a Vysočiny se minimální mzdy drží na zákonném minimu.

Experti na pracovní trh poukazují na to, že regionální rozdíly v minimálních mzdách mohou vést k zvýšené pracovní migraci mezi regiony. Mladí lidé často odcházejí za prací do ekonomicky silnějších regionů, především do Prahy a okolí. Tento trend by se mohl v roce 2025 ještě prohloubit, zejména pokud se naplní předpoklady o růstu minimální mzdy v hlavním městě.

Zaměstnavatelé v ekonomicky slabších regionech argumentují tím, že zvyšování minimální mzdy pro ně představuje významnou zátěž. V některých případech to může vést k omezování počtu pracovních míst nebo k převádění zaměstnanců na částečné úvazky. Odbory naopak požadují sjednocení minimálních mezd napříč regiony, aby se zabránilo prohlubování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi republiky.

Pro rok 2025 se očekává, že některé regiony budou kompenzovat nižší základní mzdy různými benefity, jako jsou příspěvky na dopravu nebo ubytování. Tímto způsobem se snaží udržet pracovní sílu v regionu a konkurovat lukrativnějším nabídkám z ekonomicky silnějších oblastí. Rozdíl v reálných příjmech mezi Prahou a nejchudšími regiony může v roce 2025 dosáhnout až 30 procent, což představuje významný sociální a ekonomický problém.

Řešením těchto regionálních rozdílů by mohlo být posílení investic do infrastruktury a vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst v ekonomicky slabších regionech. Některé kraje již nyní připravují programy na podporu zaměstnanosti a zvyšování kvalifikace pracovníků, aby mohli nabídnout lepší mzdové podmínky. Tyto iniciativy by měly přispět ke zmírnění regionálních rozdílů v minimálních mzdách v následujících letech.

Porovnání s ostatními zeměmi EU

V rámci Evropské unie zaujímá Česká republika v otázce minimální mzdy specifickou pozici. Předpokládaná minimální mzda pro rok 2025 ve výši 18 900 Kč sice představuje významný nárůst oproti předchozím letům, nicméně v porovnání s západoevropskými státy stále zaostáváme. Například Lucembursko, které dlouhodobě vévodí evropskému žebříčku, bude mít v roce 2025 minimální mzdu přesahující ekvivalent 65 000 Kč. Podobně vysoké částky lze očekávat i v Irsku, Nizozemsku a Belgii, kde se minimální mzda pohybuje nad hranicí 45 000 Kč.

Zajímavé je srovnání se sousedními státy, především s Německem, kde minimální mzda dosahuje téměř trojnásobku české úrovně. Polsko, které bylo dlouho považováno za zemi s podobnou ekonomickou úrovní jako ČR, v posledních letech výrazně navyšuje minimální mzdu a pro rok 2025 se očekává, že překročí hranici 20 000 Kč. Slovensko plánuje podobnou trajektorii jako Česká republika, nicméně tempo růstu minimální mzdy je tam mírně pomalejší.

V přepočtu na paritu kupní síly se pozice České republiky mírně zlepšuje, ale stále zůstáváme ve spodní polovině evropského žebříčku. Důležitým faktorem je také poměr minimální mzdy k průměrné mzdě, který v ČR dosahuje přibližně 40 %, zatímco v mnoha západoevropských zemích se tento poměr blíží 50 %.

Experti poukazují na to, že rychlost zvyšování minimální mzdy v České republice musí reflektovat jak potřeby zaměstnanců, tak možnosti zaměstnavatelů. Zatímco v zemích jako Francie nebo Belgie je vyšší minimální mzda kompenzována různými daňovými úlevami pro zaměstnavatele, český systém takové nástroje využívá v menší míře.

Pro konkurenceschopnost české ekonomiky je důležité najít rovnováhu mezi důstojným ohodnocením práce a udržitelností pro firmy. Plánovaný nárůst minimální mzdy pro rok 2025 představuje kompromis mezi těmito protichůdnými zájmy. Některé evropské země, například skandinávské státy, nemají zákonem stanovenou minimální mzdu a spoléhají na kolektivní vyjednávání, což vytváří flexibilnější systém odměňování.

Z dlouhodobého hlediska lze očekávat postupné sbližování úrovně minimálních mezd v rámci EU, ale tento proces bude pravděpodobně trvat několik dekád. Česká republika by měla podle ekonomických analytiků pokračovat v postupném navyšování minimální mzdy tak, aby se přibližovala západoevropským standardům, ale zároveň nezpůsobila ekonomické problémy menším firmám a regionálním zaměstnavatelům.

Vliv inflace na minimální mzdu

V současné ekonomické situaci České republiky hraje inflace významnou roli při určování minimální mzdy pro rok 2025. Ekonomové předpokládají, že vzhledem k pokračujícímu inflačnímu tlaku bude nutné výrazněji upravit minimální mzdu, aby se zachovala její reálná hodnota a kupní síla pracujících. Podle předběžných odhadů by se minimální mzda v roce 2025 mohla pohybovat okolo 20 800 Kč, což představuje významný nárůst oproti předchozím rokům.

Rok	Minimální mzda (Kč/měsíc)	Meziroční nárůst
2023	17.300	-
2024	18.900	+1.600 Kč
2025	20.400	+1.500 Kč

Inflační tlaky v ekonomice způsobují kontinuální růst životních nákladů, včetně cen základních potravin, energií a bydlení. Tento trend nutí odpovědné orgány k pravidelnému přehodnocování výše minimální mzdy, aby nedocházelo k propadu životní úrovně nejhůře placených zaměstnanců. Experti z Ministerstva práce a sociálních věcí analyzují různé scénáře vývoje inflace a jejich dopad na reálné příjmy pracujících. Současné prognózy naznačují, že inflace bude i nadále ovlivňovat českou ekonomiku, byť možná mírnějším tempem než v předchozích letech.

Zaměstnavatelé musí počítat s tím, že zvýšení minimální mzdy v roce 2025 bude reflektovat nejen inflační vývoj, ale také celkovou ekonomickou situaci a produktivitu práce. Očekávaný růst minimální mzdy o přibližně 7-8% oproti předchozímu roku by měl pomoci zaměstnancům vyrovnat se s rostoucími životními náklady. Tento nárůst však musí být pečlivě vyvážen, aby nezpůsobil nadměrnou zátěž pro zaměstnavatele a nevedl k propouštění nebo přechodu na částečné úvazky.

Odborové organizace argumentují, že navrhované zvýšení minimální mzdy pro rok 2025 pouze kompenzuje inflační ztráty z předchozích let a že by nárůst měl být ještě výraznější. Poukazují na fakt, že reálná hodnota minimální mzdy v posledních letech navzdory nominálnímu růstu stagnovala nebo dokonce klesala právě kvůli vysoké inflaci. Zástupci zaměstnavatelů naopak varují před příliš rychlým růstem minimální mzdy, který by mohl ohrozit konkurenceschopnost českých podniků.

Pro zachování sociální stability je klíčové najít rovnováhu mezi ochranou příjmů zaměstnanců a udržitelností podnikatelského prostředí. Vláda proto zvažuje doprovodná opatření, která by mohla zmírnit dopady zvýšení minimální mzdy na zaměstnavatele, například v podobě daňových úlev nebo podpory pro malé a střední podniky. Ekonomové zdůrazňují, že samotné zvyšování minimální mzdy není dlouhodobým řešením problému nízkých příjmů a že je potřeba se zaměřit také na zvyšování produktivity práce a kvalifikace zaměstnanců.

V kontextu mezinárodního srovnání zůstává česká minimální mzda i přes plánované navýšení stále pod průměrem Evropské unie, což vytváří tlak na její další postupné zvyšování v následujících letech. Tento trend bude pokračovat i po roce 2025, kdy se očekává další přibližování k západoevropské úrovni odměňování práce.

Změny v zaručené mzdě 2025

V návaznosti na plánované zvýšení minimální mzdy dochází také k významným úpravám v systému zaručené mzdy pro rok 2025. Zaručená mzda se bude nově pohybovat v rozmezí od 19 400 Kč do 38 800 Kč měsíčně, což představuje výrazný nárůst oproti předchozímu období. Tento systém odstupňované zaručené mzdy je rozdělen do osmi skupin podle náročnosti, odpovědnosti a složitosti vykonávané práce.

Nejnižší, první skupina zaručené mzdy odpovídá základní minimální mzdě, která by měla v roce 2025 dosáhnout 19 400 Kč měsíčně. Tato částka se týká především nekvalifikovaných a pomocných pracovních pozic. Druhá skupina, zahrnující například pomocné stavební práce nebo úklidové služby, by měla dosáhnout minimální úrovně 21 400 Kč měsíčně.

Pro kvalifikovanější profese, které spadají do třetí a čtvrté skupiny, se zaručená mzda bude pohybovat v rozmezí 23 600 Kč až 26 000 Kč. Jedná se například o řidiče autobusů, zedníky nebo kvalifikované kuchaře. Střední skupina pracovních pozic, tedy pátá a šestá skupina, bude mít garantovanou mzdu od 28 700 Kč do 31 700 Kč. Do této kategorie spadají například zdravotní sestry, účetní nebo mistři ve výrobě.

Nejvyšší skupiny zaručené mzdy, tedy sedmá a osmá, jsou určeny pro vysoce kvalifikované pracovníky a vedoucí zaměstnance. Pro tyto pozice se zaručená mzda bude pohybovat v rozmezí 34 900 Kč až 38 800 Kč měsíčně. Patří sem například programátoři, finanční experti nebo lékaři.

Významnou změnou je také způsob výpočtu jednotlivých úrovní zaručené mzdy, který nově reflektuje aktuální ekonomickou situaci a inflační tlaky. Ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo k této úpravě s cílem zajistit spravedlivější odměňování napříč různými profesemi a zabránit tzv. platové nivelizaci. Zaměstnavatelé budou muset tyto nové sazby implementovat do svých mzdových systémů nejpozději od začátku roku 2025.

Systém zaručené mzdy tak reaguje na rostoucí životní náklady a snaží se zajistit důstojné finanční ohodnocení pro všechny skupiny zaměstnanců. Očekává se, že toto navýšení pozitivně ovlivní především střední příjmové skupiny, které v posledních letech čelily relativnímu poklesu reálných mezd vzhledem k inflaci. Zároveň by mělo dojít k posílení motivace zaměstnanců k profesnímu růstu a zvyšování kvalifikace, jelikož rozdíly mezi jednotlivými skupinami zaručené mzdy budou výraznější než v předchozích letech.